Seriál cyklistických závodů na severu Čech je pořádán pro amatérské cyklisty.



Závod Masters v silniční cyklistice 2011 St. Johann
Koncem srpna se každý rok, již tradičně, sjíždějí cyklisté všech zemí kategorie Masters do rakouského St. Johannu k závodům Masters v silniční cyklistice. I letos, se opět po roce, do oblasti tyrolských Alp vydal lounský závodník týmu Sweep cycling Chomutov Václav Jelínek. Den před sobotním závodem panovalo v alpském středisku doslova tropické letní počasí, kdy se teploty na sluníčku šplhaly až ke 40°C. V den závodu bylo ale vše jinak. Teplota, která dosahoval pouze 9°C , byla doprovázena vytrvalým deštěm, větrem, hromy a blesky!
„Opět počasí co miluju, těšil jsem se na závod ve vedru a teď tohle!!! No co, jsem tady tak to musím přetrpět“.
Po startu závodu se v těchto podmínkách první kolo drželo startovní pole pohromadě a tempo bylo narušováno nástupy závodníků pokoušejících se odpoutat od pelotonu.
„Snažím se eliminovat veškeré úniky povětšinou v jejich zárodku a nenechat si nikoho moc odjet, pak stojí sjíždění zbytečně mnoho sil“.
V polovině druhého kola se v kopci od pelotonu odpoutal jeden z italských závodníků a jel cca 200m před pelotonem. Zhruba 300m před vrcholem nastoupil Jelínek a osamoceně si dojel vedoucího Itala. Ve sjezdu ho předjel a pokračovali v úniku. Po 5 kilometrech byli dojeti tříčlennou skupinou závodníků z Německa, Slovinska a Bulharska. Skupiny se spojily v jednu a vytvořily velice silné čelo závodu. Vzornou spoluprácí si pomalu získávali náskok na peloton. Všichni ve skupině poctivě střídali, až na Itala, který se většinou vezl v závětří. Při nájezdu do posledního kola odjíždí ze skupiny Václav Jelínek a na kopci má náskok cca 100m na Němce a 300m na slovinsko-bulharskou dvojici.
„Byla hrozná zima a foukal ledový vítr. Navíc v odjeté skupině jsem musel sundat pláštěnku, aby mě zbytečně nebrzdila, jak ve větru vlála. Byl jsem ihned úplně zkřehlej. Chvílemi jsem se musel přesvědčovat, že to musím dojet a že mi vlastně zima není. Kopce jsem proto jezdil opravdu rychle, abych se zahřál“.
Na kopci Jelínek čeká na Němce a společně počkají i na další dva závodníky. Ital v tuto chvíli již definitivně odpadá. Velice silná čtveřice pravidelně udržuje vysoké tempo, které se na rovinách pohybovalo neustále mezi 45-55km/h.
„Jelo se opravdu velice rychle a na špici to hodně bolelo, při střídání jsem si musel nastupovat, abych vůbec zajel do háku. K tomu ještě ledový vítr a déšť – hrůza".
Zhruba 20 km před cílem přijíždí auto rozhodčích a hlásí náskok 2:40min na peloton. Déšť a ledový vítr ubírá síly všem závodníkům v posledních kilometrech a je to opravdu o morálce a o síle.
„Tady se netaktizovalo, tady se závodilo. V posledním kole si říkám, škoda, že není cíl do kopce, že bych asi vyhrál, ale na té rovině jedou všichni opravdu rychle a nevím jakého mají špurta. Chci vyhrát, ale hlavně ať nedojedu čtvrtej, honí se mi hlavou. Musím si stále dokola opakovat, že jsem rychlej a že mi není zima. Ale nějak to nefunguje. Klepu se čím dál víc a drkotaj mi zuby!!! S tou rychlostí si už taky moc jistej nejsem, jsem celej zkřehlej a skoro ani nemám sílu zmrzlými prsty zařadit jiný rychlostní stupeň. Uvidíme, ostatní na tom musí být podobně. Ale nevypadaj, že by jim byla zima“.
Když čelo závodu protnulo pomyslnou metu 3 kilometrů do cíle, tempo trochu polevuje a každý pomalu začíná myslet na cíl. Kilometr před cílem se již začíná taktizovat a nikdo již nechce tahat špic. Počasí a rychlé tempo udělalo své, tak je potřeba zmobilizovat síly k závěrečnému souboji o vítězný trikot.
„Nastupovat nemělo cenu, každý v té skupině byl tak silný, že by osamocený závodník neměl v nástupu moc šancí. Na 500m před cílem najednou rána a rychlý defekt přední galusky vyřazuje německého závodníka z boje o vítězství. Tak to je opravdu smůla, v té zimě dojet na poslední pětistovku a píchnout!!! No stává se, čtvrtej už teda nebudu“.
Stále se taktizuje, až na 200m před cíl, kde to již Jelínek nevydrží a nastupuje z 2 pozice.
„Déle již nemělo cenu čekat, buď a nebo".
Další dva závodníci ihned vyráží za Jelínkem, ale ten centimetr po centimetru získává náskok cca 2 metrů, který udrží až do pásky.
„Paráda, vyšlo to, zvednout ruce a je to! Když jsem protnul cílovou pásku, měl jsem radost, že se to po loňském 3. místě povedlo, ale hlavně jsem chtěl už někam do tepla.V cíli máme náskok 24sekund na nešťastného Němce, 2:40 min na Itala a 4 minuty na balík, který již asi ke konci rezignoval na marnou snahu dojet naši skupinu“.
„Ve sprchách stojím půl hodiny pod teplou vodou a jsem rád, že je to za námi“.
„Do 20. hodiny ještě čekáme na vyhlášení, ale to jsou již ty příjemnější chvíle. Při vyhlašovacím ceremoniálu přebírám trikot, medaili, pohár, sleduji stoupající českou vlajku a při tónech české hymny si říkám, že těch pár hodin dřiny a mrazu stálo za to“.
Vajda Jelínek
Sweep cycling